podzim 2004 – léto 2005

podzim 2004 – léto 2005

CELOROČNÍ HRA – „ZLATÁ HOREČKA“

Po XXX letech jsme opět začali hrát již jednou vyzkoušenou hru. Tentokrát soutěží každý sám za sebe.

VÝPRAVY

Police nad Metují - 27. – 3.9. OV4 ½

Art, Baghi, Eliška, Honza, Ingapi, Káťa, Markéta, Míša, Nawatan, Ohiči, Wačintan

Vyrážíme už ve středu odpoledne. Cestu ve vlaku nám zkracuje hra s Honzovou paštikou, která nakonec po zásahu Wačintan končí mezi kolejemi v Březové nad Svitavou. Do Hradce Králové vlak přijíždí se zpožděním a následné spoje nám tím již ujeli. Do školi v Polici se tak dostáváme s dvouhodinovým zpožděním v 22°°hod.

1.den – dnes vyrážíme směrem k Ostaši. Už na jeho úpatí dochází k prvním šiškovým přestřelkám. Pří příchodu k prvním skalám začínáme prolézat kdejakou skulinku. Nakonec se přece jen dostáváme k prohlídce celého areálu Ostaše a vracíme se zpět na začátek. Jako etapu hrajeme „Hon za podpisem Tarzana“, dál pak „Každý proti každému“, kdy při zasažení soupeře dostáváme papírek s jedním z jeho deseti životů. Když už jsme úplně vyběhaní ze zdejšího bludiště hrajeme ještě „Na sardinky“ a to několik kol. No nejdéle jsme hledali Ohičiho. Z Ostaše jsme se šli podívat do „Sluje Českých bratří“ jít dál na „Kočičí hrady“ se nikomu až na jednu čestnou vyjímku jít nechtělo, prý všechny strašně bolí nožičky od těch všech honiček mezi skalami. No co se dá dělat jdeme zpět do školy. K večeři vaříme bramborový guláš a probíhá etapa „konkurz na plavčíky“, kdy je nutno do jedné minuty uvázat všech šest uzlů pod strašlivým řevem lodního kapitána.

2.den

Dnešním cílem je skalní město Adršpach a Teplické skalní město. Vlak nás tedy přiváží přímo do Adršpachu. Děláme kolečko zdejším skalním městem a při druhém kole je vyhlášena etapa „Schovej se jak můžeš“ hlavně tě nesmí Art, až půjde normálně po cestě, najít. A co je důležité musíš být co nejblíž cesty.

3.den

4.den

Brťoví - 6.11. 2004

Art, Baghi, Káťa

V tento den, jsme na kraji táborové louky v Brťoví, zasadili dva stromky třešní, pro časy budoucí. Jsou na kraji louky směrem k poli, asi tak uprostřed.

Deblín - 20. – 21.11. 2004 OV2

Art, Eliška, Ingapi, Markéta, Míša, Nawatan, Ohiči, Owaha, Wačintan

Krajina je již lehce pocukrovaná sněhem, ve vlaku každý dostává ofocenou mapu a úkol : až vystoupíme z vlaku, budete mít náskok (holky 10, kluci 5 minut) a dojděte do místa zvaného Drápelky, ale pozor Art půjde po Vás a koho uvidí, ten úkol nesplnil, času na to bude asi 1 ¾ hod., pouze Markéta má za úkol jít pouze po žluté až na místo, bez toho že by měla Arta v zádech. První byl chycen Owaha. Asi 500m před cílem pak Nawatan spolu s Ohičim a chvilku po nic skupinka všech ostatních. Pouze Ingapi nebyl spatřen, nebyl však ani včas na dohodnutém místě, proto jsme mu zde nechali vzkaz, šipky a šli jsme do Deblína. Ve škole jsme si dali oběd během něhož Ingapi dorazil. Cestou prý spadl do potoka, octl se znovu v Dolních Loučkách, ale dobrá nálada ho neopustila. Po obědě jsme zamířili k rybníku poblíž hájenky XXX . Zde v lese nás čekal úsek celoroční hry. ZH Jen za pomocí levé ruky zapálit oheň a přepálit na něm přidělené dřívko. Ač smrkový les plný šáší nedaleko, přesto se některým nedaří splnit úkol. Nedaleko pak hrajeme obdobu hry „lov na tygry“, dnes vzhledm k celoroční hře a zimnímu počasí se sněhem tuto hru nazýváme „lov na vlky“. Dělíme se na holky a kluky a hrajeme celkem tři kola. Lovci mají vždy po jednom míčku a snaží se ulovit vlky, kteří na ně mohou rovněž zaútočit. Po této hře se vracíme do školy. Tady může vypuknout další ročník „uzlík roku 2004“. Soutěž přerušujeme když se udělá v tělocvičně volno. Chvíli v ní dovádíme a pak stavíme opičí dráhu. Tu však nestihneme si ani celou proběhnout a už musíme tělocvičnu zase opustit. Další přerušení je večeří. Je otevřen obchod „u Vočka“ kde je možno zakoupit nutnou výbavu pro cestu do Dawsonu. Výsledky letošního „uzlíka roku“ (viz. tabulka).

2. den

Rozcvičku máme v těocvičně. Po snídani balíme a v režii pořádníka Wačintan uklízíme a vyrážíme směrem na Níhov. Obědváme na v loni objeveném tábořišti T.O. Poštolka. Hrajeme tu hru kdy tři svými těli chrání trojnohu a ostatní se ji z hranice vnějšího kruhu snaží ringem srazit. Dnes je Eliška s Míšou ve velmi rozverné a pokušitelské náladě a tak není divu, že jsou co chvílu ve sněhu. Na nádraží hrajeme letošní první eskymáckou honičku v jejimž bludišti je i tzv. křižovatka smrti. Ze zadní části posledního vagónu nakonec sledujeme mizející krajinu a blížíme se k Brnu.

Brno – „Černé schránky“ – 11.12.2004 OV4

Art, Eliška, Honza, Ingapi, Míša, Nawatan, Ohiči, Owaha, Wačintan

Sraz byl hned po poledni na Moravském náměstí. Přesouváme se na náměstí Svobody. První hra je obdoba vlajky neboli „městská vlajka“. Dvě družstva, každé má v jednom místě tři vlajky okolo které může být pouze jeden strážce. Ostatní se snaží ukořistit jednu za soupeřových vlajek, případně zneškodnit protihráče (zásahem míčkem) neb pro nový život si musí jít ke svě vlajce a je tak dočasně vyřazen z boje. Jedno „hnízdo“ vlajek je u vánočního stromu na Svoboďáku, druhé na křižovatce pasáží za Špalíčkem. Hrací území je celý Svoboďák se spoustou stánků, nová pasáž Rozkvět, Dům pánů z Lipé, Špalíček a přilehlé pasáže a ulice. Po skončení hry (cca za hodinu) je sraz na nádvoří Staré radnice. V davech předvánočně nakupujících lidí jsme s e celkem vyřádili. Na místo domluveného srazu nedorazil pouze Owaha, který se dle vlastních slov ztratil a nemohl nás najít. Další hra ve stejném území je „přenášení zprávy“. Výsledek je po necelé hodině hry nerozhodný. Poslední dnešní hra jsou tradiční „Černé schránky“. Letos je 80 míst (tzn. 80písmen ve zprávě kterou je třeba vyluštit), představující černé schránky. Každý hraje sám za sebe a ví o cca 1/3 černých schránek. Pokud někoho dostane (zasáhne míčkem) může si od něj vzít vyluštěné písmenko či papírek s popisem umístění 4 dalších schránek. Na hru máme téměř tři hodiny. Území JE MEZI Špalíčkem, Zelňákem, petrovem a Šilingrákem. Výsledky viz tabulka.

Chata u Mušky – vánoční – 18. – 19.12.2004

Art, Baghi, Ingapi, Káťa, Nawatan, Ohiči, Wačintan

Při předávání pokynů vznikly drobné nepřesnosti a tak na chatu jedeme autem a vezeme pouze Wačintan a Ingapiho (Markétě se údajně nechtělo). Chvilku po příjezdu doráží Nawatan, která čekala na jiném místě a když se nás nemohla dočkat vyrazila sama!!! Otevíráme chatu, odklízíme sníh a jdeme ven. Nejprve nahoru na hřiště. Cestou to vypadá jako by pršelo, neb sníh rychle taje a opřekot kape ze stromů. Na hřišti hrajeme eskymáckou honičku. Po ní neb stále „prší“ jdeme zpět na chatu. Tady vyhlašuji nový turnaj „Mucha cup“ ve stolním hockey. Hrajeme tři třetiny v délce jedněch přesýpacích hodin. Jak dopadl první ročník ukazuje následující tabulka. Letos jsme hráli systém každý s každým, neb nás bylo málo, v případě více hráčů bude systém základních skupin. Během toho doráží Ohiči, který byl ráno v karate. Owaha hraje šachy, Eliška s Míšou jsou v tanečních a Honza je nemocen. Během hokeje chystám loutkové divadlo, obědváme, chystáme stromek a pak přece jen vyrážíme ven. Trasa okolo dvou nádrží. U té druhé hrajeme ve speciální úpravě průchod strážemi, kde vždy hlídá na úzké pěšině jeden slepý strážce a počítá si kolikrát někoho chytil. Ten kdo projde se postaví na další příhodné místo a stává se z něj další strážce. Ten kdo prochází kolem strážce jako poslední ho po projití upozorní, že už je poslední a strážce se zase stává normálním hráčem. Během hry se setmělo a na chatu se vracíme za tmy. A tady začíná tradiční tvorba specialit k štědrovečerní večeři. Nawatan má „mochomůrky“ ; Wačintan „banány se šlehačkou“ ; Ingapi pokrm rozdělil na nezdravou část „obložený talíř se salámem“ a zdravou část „obložený taliř s ovocem“ ; Ohiči má „česnekovou pomazánku a k ní pečené tyčinky“ ; Baghi má sladkou „želvu“. A po večeři jdeme ven před chatu k vánočnímu stromku. Každý zazpívá koledu a Ohiči může rozdávat dárky. V chatě je pak rozbalujeme a vzájemně si ukazujeme kdo co dostal. Vánoční zvyky letos vypouštíme a hrajeme divadlo. Vystřídáme se všichni Art, Nawatan s Wačintan a kluci Ingapi s Ohičim. Když končíme je již plno hodin a tak se ukláme po postelích a spíme.

2. den

Dnes je to bez rozcvičky. Hrajeme zase divadlo a pak následuje hra „Hobit“. Pak už úklid, balení a odjezd domů.

Vilémovice – 29. – 30.01.2005

Art, Baghi, Dominik, Ingapi, Káťa, Markéta, Míša, Ohiči, Wačintan

Sraz je tentokrát na netradičním místě na nádraží v Židenicích. Neb klan Tkadleců se po prázdninách přestěhoval a bydlí teď kousek od Staré osady. Vlakem jedem do Blanska a tady asi 1 a ½ čekáme neb Art se špatně podíval do jízdního řádu. Po jedenácté tedy nakonec vystupujeme ve Vilémovicích a ubytováváme se na obecním úřadě. Hned po jídle vyráží dvojice či jednotlivci po zprávách, které je vedou k hornímu můstku Macochy. Nedá se říci, že by to bylo pro všechny snadným oříškem, kterým to mělo být. Nad Macochou se tedy scházíme o dosti později než jsme čekali. Baghi s Káťou jdou zpět a my ostatní vyrážíme po trase naučné stezky směrem k jeskyni Kateřinka. Od ní putujeme dál údolím xxx. Kluci se vrhají do jeskyní, holky pozorují horolezce

Nové město na Moravě – Žďár nad Sázavou – 13.2.2005 OV1

Art, Baghi, Ingapi, Káťa, Markéta, Míša, Ohiči, Wačintan ……

Chata u Mušky – 26. – 27.2.2005 OV2

Art, Baghi, Ingapi, Káťa, Nawatan, Ohiči, Wačintan……

Iglů sněhulák psí závody přístřešek z chvojí

Mikulov – velikoční – 25. – 28.3.2005 OV4

Art, Baghi, Ingapi, Káťa, Nawatan, Ohiči, Wačintan….

Lomnice u Tišnova – 23. – 24.4.2005 OV2

Art, Baghi, Ingapi, Káťa, Kuba, Nawatan, Ohiči, Wačintan………

Babí lom – 7.5.2005 OV1

Baghi, Ingapi, Káťa, Nawatan, Ohiči, Wačintan……

Střítež – štítová – 21. – 22.5.2005 OV 2

Art, Baghi, Ingapi, Káťa, Nawatan, Ohiči, Wačintan….

Brněnská přehrada – kolová – 4.6.2005 OV1

Art, Dominik, Honza, Ingapi, Káťa, Ohiči, Owaha

Brťoví – TTT – 17. – 19.6.2005 OV2 1/2

Art, Baghi, Ingapi, Káťa, Nawatan, Ohiči, Wačintan …..

Jelikož letos nepojedeme na naše tradiční tábořiště, udělali jsme na něm alespoň TTT. Loni na podzim jsme tu zasadili dvě třešně, vypadá , že přežívá jen jedna a dostala jméno „Bambocha“.

Dubice – LT – 1. – 17.7.2005

Art, Baghi, Datel, Eliška, Honza, Ingapi, Káťa, Kuba, Markéta, Míša, Nawatan, Ohiči, Owaha, Wačintan, Wayca